Obec nás obvinila ze zneužití práva. Tady je to, na co jsme se ptali.

Je opravdu překvapivé, že je prezentováno jako problém to, že občané a kandidáti před volbami chtějí více informací o fungování obce, vždyť je to tak ve všech vesnicích.

Ano, počet žádostí o informaci podle zákona č. 106 může před volbami přirozeně narůstat. Je to logické. Lidé se více zajímají o to, co se v obci děje, jaká rozhodnutí byla přijata, jaké smlouvy byly uzavřeny, jak obec nakládá s majetkem a jaké kroky plánuje do budoucna.

A právě proto existuje zákon 106.

V našem případě navíc nejde o žádné samoúčelné „zatěžování úřadu". Líšnice řeší zásadní otázky kolem územního plánu, pozemků, infrastruktury a vztahu obce k developerovi. Developer se v této věci aktivně snaží prosazovat své zájmy a občané mají naprosté právo vědět, co se v ní děje, z jakých dokumentů obec vychází a jaká rozhodnutí v minulosti učinila.

Pokud jako občané a kandidáti na rozhodování obce máme reagovat, potřebujeme k tomu informace. Nemůžeme chránit zájmy Líšnice na základě dojmů nebo na základě toho, co nám někdo řekne. Potřebujeme znát smlouvy, rozhodnutí, podklady a skutečnosti, které se týkají majetku a budoucnosti obce.

Na co jsme se konkrétně ptali:

1. První žádost se týkala rámcové smlouvy o obchvatu Líšnice, zaslané v polovině srpna.
2. Dvě žádosti se týkaly Varadova a Vandrlice, kde jsme požadovali, které investice byly v těchto částech obce realizovány.
3. Jedna žádost se týkala pachtovních smluv, tedy za kolik a za jakých podmínek jsou obecní pozemky nad 4 000 m2 pronajímány a komu. Myslíme, že to může být odhadem maximálně 5 smluv.
4. Další dvě žádosti směřovaly na developera, a tedy na smlouvy, závěry z jednání, finance a dary, které byly v minulosti uskutečněny s developery. Ano, toto je náročnější odpověď, ale stačilo by v první řadě zaslat například smlouvy a dodat, že jde o obsáhlejší žádost, která bude doplněna později.
5. Další žádost: kolik mají Varadov a Vandrlice trvale žijících obyvatel – odpověď neevidujeme.

Obec dále uvádí, že žádosti na Varadov a Vandrlici byly formulovány totožně a že jedna žádost obsahovala ponechané varianty textu. K tomu upřesňujeme: žádosti o investice do Varadova a Vandrlice mají skutečně stejnou strukturu, protože se ptají na totožnou věc pro dvě různé části obce – mění se jen název lokality. To není zneužití, ale konzistentní způsob, jak se ptát na srovnatelné informace. Je nám to líto. Jde o administrativní opomenutí, které nemá vliv na obsah ani smysl žádosti.

A ještě jedna důležitá věc: samotný počet žádostí podle zákona 106 není důvodem k jejich odmítnutí. Zákon sice umožňuje v určitých konkrétních situacích odmítnout žádost, například při prokázaném zneužití práva, ale samotný rozsah požadovaných informací nebo počet žádostí k tomu nestačí.

Takže ano – před volbami se občané začnou více ptát. A je to dobře.

Stejně tak je dobře, když se občané ptají na věci, které se mohou zásadně promítnout do budoucnosti Líšnice.

My nechceme úřad paralyzovat. Chceme vědět, co se v naší obci děje.

A pokud někdo považuje otázky občanů za „šikanu úřadu", možná bychom se měli ptát spíš na to, proč jsou některé informace vnímány jako problém, když jejich zveřejnění má být především nástrojem transparentnosti a veřejné kontroly.

Férová Líšnice nechce obec zatěžovat. Chce ji kontrolovat tam, kde jde o její budoucnost. A k tomu jednoduše potřebujeme informace.